Národní tým zná svoje budoucí soupeře
V německém Frankfurtu skončilo 8.7. mistrovství Evropy v basketbalu vozíčkářů nejvyšší skupiny A. Kromě příslibu špičkových zápasů pro nás byla akce zajímavá i proto, že se rozhodovalo o našich budoucích soupeřích ve skupině B. Poslední dva týmy totiž sestupovaly do nižší skupiny. Tentokrát zůstal "černý Petr" týmům Belgie a Izraele, se kterými se potkáme příští rok.
Zde je konečné pořadí (na konkrétní výsledky se můžete podívat na tomto odkaze – http://www.ecmw.eu/mens-league/schedule.html)
1. Velká Británie
2. Turecko
3. Španělsko
4. Švédsko
5. Itálie
6. Německo
7. Nizozemí
8. Polsko
9. Francie
10. Švýcarsko
11. Belgie
12. Izrael
Velká Británie si udržuje vysokou výkonnost už dlouhou dobu. Předvádí výsledky systematické práce, kdy hráči hrají v předních evropských klubech a před velkou akcí mívají velmi tvrdou společnou přípravu. Jsou to plní profesionálové a mají širokou základnu. Velkým překvapením je Turecko, kde sklízí výsledky neuvěřitelného organizačního výkonu. Podařilo se jim zorganizovat velmi kvalitní ligovou soutěž, která generuje desítky hráčů. Mají k dispozici i značné množství peněz, takže není problémem účastnit se čehokoli. Tým Galatasaray Istanbul je evropským hegemonem. Dokáže najít prostředky na nejlepší světové hráče, od kterých se místní v ligové soutěži mohou učit a mají cíl, kam se zlepšovat. V roce 2006 bylo turecké mužstvo naším finálovým soupeřem v Brně ve skupině B, za sedm let poté bylo jejich vzepjetí téměř korunováno evropským titulem.
I Španělsko svojí úrovní dokladuje kvalitu své ligové soutěže a velký posun předvádí omlazený švédský tým. Naopak stagnuje italské mužstvo a poněkud nešťastným vývojem prochází Francie, která pouze vzpomíná na dobu zašlé slávy. I Němci jakoby nedokázali zúročit svoji skvělou ligovou soutěž a širokou hráčskou základnu. Naopak Holandsko předvedlo raketový start ke svým někdejším pozicím, a to zejména díky neuvěřitelné systematické práci s mladými hráči, kterou odvádí legendární Van den Linden se svým týmem. Švýcarsko, Belgie a nově Izrael se dlouhodobě pohybují na hranici první evropské desítky.